Po 9 letech na badmintonu - na Listopadovém turnaji VŠ LIGY
09.11.2009 - Matěj Vaněček

Další badmintonová akce pod taktovkou VŠ LIGY se tentokrát odehrála v neděli 8.11.2009 ve Štěrboholích. Jak jsem se tam vůbec objevil?
Šárka Stejskalová, výborná to organizátorka této akce, se zcela neprozřetelně dozvěděla, že jsem kdysi hrál závodně badminton. V tu chvíli začala sveřepá masáž a lákání do tenat VŠligy. Ono kdysi je v mém případě opravdu na místě, žebříček Českého badmintonového svazu mě naposledy vede za rok 2000. To znamená, že poslední soutěžní zápas jsem odehrál někdy na přelomu května a června téhož roku, kdy jsem se těšil ze svých tehdy poměrně čerstvých 14-tých narozenin. Domovský klub TJ Spoje Praha přestal na několik let existovat, jen o pár měsíců později. A tehdy také skončila má hvězdná kariéra, ačkoli mi byl nabídnut transfer do jiného finančně zajištěného klubu.
Nyní v roce 2009, jsem byl donucen milým Šárčiným nátlakem, abych po devíti letech začal hledat, a nakonec i vytáhl zaprášenou špičkovou raketu Victor, modelové řady rok 1999, na kterou jsem se zmohl na začátku roku 2000 jako na horkou novinku. (Ano v té době stále ještě k nám chodilo zboží o rok později než na západ od našich hranic). Zub času udělal již své, a tak jsem v rámci příprav na obnovenou badmintonovou premiéru, opatřil raketu alespoň novým výpletem a gripem.
Cíl byl poměrně jasný, neudělat si ostudu, neprohrát, co se dá, a zjistit jaký sport badminton po téměř deseti letech je. Bude mě to vůbec bavit tak jako v dětství? První šok nastal hned při příchodu do haly, neboť síť jsem neměl již v úrovni očí, nýbrž někde u prsou. Bohužel však nebyl jediný. „Nový“ systém bezztrátového počítání, je zničující v okamžiku nevynucených chyb při vlastním podání. A pokud nedržíte devět let raketu v ruce, věřte, že takovýchto chyb je velmi, velmi mnoho. Celková dezorientace v pohybu po kurtu a nepříjemné osvětlení, ve kterém se vám ztrácí míčky, rozhodně na klidu nepřidá.
Průběh všech 4 utkání, které jsem na turnaji odehrál, byl velmi podobný. První set prohraný zmateným čtením soupeřovi hry, kdy se nemůžete opřít o žádný ze svých úderů, protože zkrátka máte know-how, ale chybí tomu praxe. Druhý set plný snahy, a s již znatelnou rozehraností, který byl nakonec vždy úspěšně dotažen do konce. Třetí pak s většinou těsnou koncovkou (11:3,11:13,9:11 a 21:18). Nakonec tedy dvě výhry a dvě porážky, a velmi pěkné 7. místo. Frustrace z předvedené hry však byla nezměrná. Při vší úctě k soupeřům, kterým děkuji ještě jednou za hru, jsem si většinu pokazil sám naprosto nevynucenými chybami, neboť každý ze soupeřů, na které jsem narazil, byl hratelný, o čemž svědčí i fakt, že jsem jim minimálně jeden set sebral.
Jaký je tedy badminton ve VŠ LIZE? Má určitě svojí kvalitu, jde především o zábavu a možnost si pěkně (v mém případě díky 12-ti setům i dlouho) zahrát. Systému turnaje jsou vyčítány jisté mouchy, na druhou stranu je organizace opravdu výborná, což se ve srovnání s jinými studentskými projekty zdaleka říci nedá. Proto tedy hodně štěstí VŠ LIGO, hodně štěstí badmitone.
Výsledková listina turnaje Borců
Výsledková listina turnaje Adeptů
Fotogalerie - První listopadový turnaj (*.zip)
Komentáře
Přidávat komentáře mohou pouze přihlášení uživatelé.
- Matěji, díky za zajímavý osobní pohled na turnaj a hlavně za skvělý fotky! Dovolila jsem si přidat na konec fotogalerie několik fotek z mého amatérského foťáku - propastně rozdílná kvalita fotek je evidentní;-) Ale takhle se aspoň můžou všichni podívat, kdo je autorem reportáže a fotek (fotka č.28 a 33).
- 09.11.2009 11:42


































